Do léta je ještě daleko, od Vánoc už pro změnu nějaký ten čas uběhl, takže si možná říkáte, jestli jsem se náhodou nezbláznila, když jsem se pustila do rybičkových kolíčků.
Nezbláznila. Ale pořídila jsem si pěnovou gumu (tzv. moosgummi), a to ve třech mdlých barvách (ne, že bych chtěla, ale nic výraznějšího momentálně v nabídce výtvarného trhu není) a přemýšlela jsem, v co jednoduchého bych ji mohla přetvořit. Uznejte, že rybička je takový jednoduchý a nenáročný tvar. Uznala jsem to samé, ale nevěřili byste, jaké nástrahy v sobě takový gumový šupináč skrývá. Zkrátka a dobře, práce s moosgummi není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Ale žádný strach, já to udolám.
Nezbláznila. Ale pořídila jsem si pěnovou gumu (tzv. moosgummi), a to ve třech mdlých barvách (ne, že bych chtěla, ale nic výraznějšího momentálně v nabídce výtvarného trhu není) a přemýšlela jsem, v co jednoduchého bych ji mohla přetvořit. Uznejte, že rybička je takový jednoduchý a nenáročný tvar. Uznala jsem to samé, ale nevěřili byste, jaké nástrahy v sobě takový gumový šupináč skrývá. Zkrátka a dobře, práce s moosgummi není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Ale žádný strach, já to udolám.
Rybičky jsou slepené z několika různobarevných dílů pěnové gumy (ať žije vteřinové lepidlo), doplněné pohyblivým očičkem a přilepené na dřevěném kolíčku, který jsem předem natřela červenou akrylovou barvou, aby byli kapříci alespoň trochu veselí. Na závěr jsem jim dokreslila lihové úsměvy, aby byli ještě veselejší a teď už jen přemýšlím, kam já si je jenom dám a co dalšího by ještě mohlo být žluto-modro-zelené...
2 komentáře:
Páni! Parádní! Uplně bych chtěla vidět, jak se jim hejbe vočičko ;)
super rybky:)
Okomentovat