Londýn netušených rozměrů

Nedávno jsem v rámci čekání na vlak brouzdala mezi policemi knihkupectví, když můj zrak padl na vcelku nepřehlédnutelnou červenobílou obálku. Patřila knize Rivers of London, která pod stejným názvem vyšla i u nás, tedy Řeky Londýna. Američtí čtenáři ji znají jako Midnight Riot. Britská metropole není zřejmě za mořem takový marketingový trhák jako příslib výtržností.  Matně jsem si vybavila, že jsem o téhle urban fantasy už zaslechla (především v souvislosti s jejím nešťastným srovnáváním s Harry Potterem), ale zatím jsem neměla tu čest ji osobně potřást v ruce. Potřásla jsem a z ruky jsem ji jen tak nepustila.


Policejní zelenáč konstábl Peter Grant je jednoho mrazivého lednového rána pověřen hlídáním místa činu, než se na něj po rozednění dostaví profíci z mordparty. Jde o neobvyklý případ vraždy – oběť má totiž setnutou hlavu. A právě onoho mrazivého rána, jak tak Peter Grant čeká, mrzne a těší se na hrnek horké kávy, se jeho život navždy změní. Přihlásí se mu očitý svědek zatím záhadné vraždy.

Pokud na tomto místě očekáváte „jenže“, očekáváte zcela správně.

Věrohodnost svědectví sice později podpoří záznamy z bezpečnostních kamer, jenže (a tady to přichází) potíž je v tom, že svědek vraždy je sám už více než století po smrti – je to totiž duch. 


Kromě kolegyně Lesley si Peter nemá s kým o svém setkání s nadpřirozenem promluvit. Naštěstí se do věci vloží inspektor Nightingale – policista a poslední londýnský čaroděj - a vezme Petera pod svou ochranu. Začne ho vyučovat magii a společně se vrhnou do vyšetřování série případů, před nimiž ostatní policejní oddělení zavírají oči, a v níž je setnutá hlava pouze prvním dílkem skládačky. Aby toho nebylo málo a mladý policista se nenudil, stane se Peter mírovým prostředníkem ve věci na život a na smrt znesvářených božstev řeky Temže.


Vypravěčem je samotný Peter Grant, milovník historie a informačních tabulek, s neuvěřitelnou schopností ztratit pozornost kdykoli a kdekoli – dějová linka je tedy přerušovaná četnými odbočkami ke vzpomínkám na dětství, k architektuře, k historickým událostem i ke každodenním maličkostem. Peter je pozorovatel – dívá se a popisuje co se děje, i když se nic neděje. Jeho očima tak objevujeme město v mnoha jeho vrstvách a rozměrech. V Londýně Petera Granta se mísí současnost s minulostí, do reálného světa prostupují nadpřirozené postavy a otevírají se netušené prostory – ožívá tu fantazie.

Řeky Londýna jsou první knihou z dosud pětidílné série - šestý díl se očekává letos v srpnu - a já můžu zcela závazně slíbit, že to nebude dlouho trvat a do Londýna za Peterem Grantem zase zaskočím. Už máme domluvenou schůzku v Soho.

Ben Aaronovitch: Rivers of London – Golancz, 2011
(České vydání: Řeky Londýna – Argo, 2015)