Výprava na Mount Everest

Máme za sebou první oddílovou výpravu letošního školního roku. Byla náročná nejen z hlediska tematické hry, ale především kvůli počasí, které nám vytrvale celé tři dny kropilo hlavy.

Celá akce začala tím, že účastníci obdrželi poukázku na skupinový výstup na Mount Everest a podrobné instrukce, podle kterých postupovat. Svépomocí se dostali až na nádraží, kde jim agent cestovní agentury předal potřebné doklady (jízdenku) a odbavil je do vlaku do Hejnic. Tam už přišly na řadu zkušené horské vůdkyně (Tečka, Skřítek a moje maličkost). Všichni novopečení horolezci obdrželi přilby a do skupiny navíc dvě lana pro případ nouze a po svých vyrazili do třináct kilometrů vzdáleného Dětřichovce.

Večer nás postihla nemilá událost, když se nám někdo vloupal do ubikace a odcizil všechny helmy. Nastalo krátké a efektivní stíhání, po němž odešli všichni spát s klidem a svou přilbou. Ráno pak následoval horolezecký výcvik - navazování na lano a zdolávání suťoviska. Odpoledne se trochu vyčasilo, a tak jsme si zabalili vše potřebné pro výstup a vyrazili k vrcholu Everestu. Nicméně těsně pod vrcholem nás bouře vrátila zpět do posledního výškového tábora. Bohužel naše místa zatím zabrala jiná expediční skupina, tudíž se pět odvážlivců odebralo strávit deštivou noc do stanu.

Vrcholem "etapovky" bylo dobývání všech osmitisícovek po vzoru Reinholda Messnera. Přes vytrvalý déšť panovala ve všech skupinkách dobrá nálada a zdálo se, že promočené oblečení nikomu snad ani moc nevadí. Hlavně, že Cho-Oyu a Nanga Parbat byly pokořeny.

Zkrátka a dobře, myslím, že ač nám déšť trochu kazil plány, byla první výprava tím nejlepším startem. Přesvědčit se můžete na mém rajčeti.

2 komentáře:

Zuza řekl(a)...

No tedy, klobouk dolů ;) A ztráty?

Hanka řekl(a)...

naštěstí žádný a nadšení všeobecný. co víc si přát ;)