Půda, to je místo opředené nejen desítkami metrů pavučin plnými prachu, ale především rozechvělým tajemstvím dob dávno i nedávno minulých. Vždycky tam najdete něco překvapivého nebo něco, co vás rázem přenese o pár let nazpět. Na půdě běží čas úplně jinak - všimli jste si toho? Nad otevřeným kufrem plným prvorepublikových a protektorátních pohlednic jste schopni strávit třeba půl dne, a to si stihnete prohlédnout jenom zašlé známky. Hračky, které byly už dávno ve vašich poličkách vystřídány knihami a cédéčky berete obřadně do rukou a najednou se ocitnete ve svém vnitřním časoprostoru. Zkrátka půda je místo plné zvláštní a nevyčerpatelné energie. Můžete ji prohledat tisíckrát a jednou a přece vždycky najdete něco nového.
Při jednom z průzkumů naší půdy jsem objevila zbytky stavebnice, se kterou jsem si asi nikdy moc nehrála, nicméně jsem si uvědomila, že by byla škoda, nechat těch několik zapomenutých kostiček na dně dřevěné truhly dalších pár let, než jejich osud někdo definitivně sečte a všechny je vyhodí do popelnice. A tak vznikly tyto trochu experimentální náušnice a ještě o chlup experimentálnější brož, jejichž příběh začal právě na půdě.
6 komentářů:
Mohla bych si u tebe jedny stavebnicový objednat a zakoupit? Hlásím se jako největší odběratel výtvorů, které si nebudeš chtít nechat, protože je prostě žeru! Ty korálkový nemaj chybu a tyhle jsou taky super ;c)
tu stavebnici znám:)super!
kačí, jasně, a ještě si můžeš vybrat barvu (teda kromě červený, tu jsem přes všechnu snahu našla jen jednu :/) vyrobim ti je hned, jak seženu afroháčky, úplně nevim, jestli se daj koupit v liberci. dneska plánuju cestu do těch výtvarnejch potřeb pod náměstím. každopádně je máš u mě.
jsem ráda, že se vám líběj. díky.
afroháčky mají v galanterce v koruně:)
díky saší! v tomhle směru se v liberci bohužel vůbec neorientuju. jsi můj zachránce :)
paráda!
Okomentovat