Edinburgh

Ve čtvrtek jsme se s Ivou vypravily do hlavního města Skotska - do Edinburghu. Ráno jsme vyrazily na Buchanan Bus Station autobusem č. 118, na kterém inzerovali, že jede na Buchanan Bus Station. Z nějakého zvláštního důvodu náš autobus ale přes svoji cílovou stanici nejel, takže jsme musely k nádraží dojít. Kolem půl deváté jsme si v místním kiosku koupily bonbóny na cestu a vyrazily k nástupišti, odkud měl náš autobus odjet v 8.45. K našemu překvapení jsme byly ještě se dvěma starými dámami ihned zahnány do autobusu, a ten se okamžitě rozjel směrem Edinburgh.

Myslím, že zdejší dopravní systém jsem ještě nestihla dostatečně vstřebat.

V Edinburghu jsme se jako první vypravily ke Kirk of st. Giles a pak přímo k hradu. Sice jsme se dostaly jen na nádvoří, ale to nám zase tolik nevadilo. Cestou dolů jsme se snažily najít dům s dělovou koulí, která v něm uvízla. Dům jsme sice objevily, ale koule zřejmě již dávno vypadla.

Naše další kroky vedly napříč starým městem. Narazily jsme i nabronzovou sošku psíka, který si ji od místních obyvatel vysloužil tím, že celých patnáct let proseděl u hrobu svého zesnulého pána. Pak jsme už ale přešly most a vydaly se vzhůru k Holyroodu. Cestou jsme ještě navštívily hřbitov, na němž je pohřben David Hume. Už tak dost špatné počasí se ale začalo kazit ještě víc, takže moc úchvatných pohledů na město jsme si neužily.

Naší poslední touhou bylo spatřit proslulé květinové hodiny. Bohužel jsme si ale vybraly sanitární den a hodiny, které mají být utvořeny 42 tisíci sazenic, se pyšnily ani ne desetinou z nich.

To už se nám ale pomalu chýlil čas. Odebraly jsme se tedy na autobusové nádraží a odjely, tentokrát překvapivě přesně, zpátky "domů".