Jaro u Lemberku

Na květnovou družinovku jsme vyrazili do Jablonného v Podještědí, které nejenže na tento víkend ožilo poutí, ale především v jeho okolí viditelně tepalo jaro, všechno kvetlo a krásně vonělo. 


U Markvartického rybníku s námi kamarádili kačeři, nedaleko Lemberka jsme si prohlédli malý český čedičový stonehenge a napili jsme se ze Zdislaviny studánky, abychom lépe viděli. Jen prohlídku baziliky sv. Vavřince v Jablonném jsme si museli nechat ujít, protože tam právě probíhala mše. 


Naše cesta vedla přes Zdislavinu studánku, Lemberk, kde jsme po 126 schodech vystoupali až na věž, ze Lvové po zelené až téměř k Polesí a dále do Rynoltic. I s odbočkami mohla mít celá trasa kolem dvanácti kilometrů, ale sluníčko nám vesele připalovalo obličeje, a tak nebylo kam spěchat a bylo dost času na všechno, včetně svačiny :).

Fotky z naší dnešní výpravy najdete na mém rajčeti.

Jak nám dupou králíci

Při prohlížení několika zcela neuvěřitelných králičích stránek (některé z nich jsou k nahlédnutí tady) jsem zjistila, že je naše Pepina v oblasti informačních technologií naprosto zanedbaný tvor. A tak jsem se rozhodla, poreferovat vám o ní aspoň touto cestou...

Včera byla naše Pepi na operaci, což způsobilo dvě bezesné noci (před a po) celé rodině. Taťka se tedy urputně tvářil, jakože ho králík nerozhází, nicméně jsem přesvědčená, že ve skutečnosti trnul s námi, protože přes všechna doporučení se naší milé chlupaté nechtělo do jídla. Spala a trpěla a my jsme svorně trpěli s ní. Až v pozdním odpoledni se mi ji podařilo utáhnout na banán a mrkev. To zkrátka zklame málokdy. 

Dneska se už tváří vcelku vesele, dokonce i na kontrole na veterině působila víceméně statečně a co víc, vypravila se na svoji první vycházku (viz dokumentární foto výše, aneb náš králík je zkrátka fotogenický). Zatím tedy jen po pokoji, ale vzhledem k tomu, že se s chutí sobě vlastní pustila do okusování květináče a s ještě větším gustem se pokusila vecpat se mezi stěnu a skříň (to je zkrátka její věčné téma), myslím, že se nám brzo uzdraví. 

A abych nezapomněla, všem vám posílá králičí pusu (zvláště pak Kačí a Efi, které na ni usilovně myslely :)). Zájemci si ji mohou po domluvě vyzvednout u nás.