Dumbarton

V sobotu vůbec nebylo hezky, a přesto jsme se s Terkou, Zdeňkou a Ivou vydaly do nedalekého městečka Dumbarton, abychom tam mohly ocenit krásy středověké pevnosti.

To, že to nebyl dobrý nápad, a že liják a vichřice se dají přečkat i jiným, zdraví méně nebezpeným způsobem, jsme zjistily celkem pozdě. Promočené až na kost jsme k hradu došly, viděly a okamžitě to otočily zpátky na nádraží. Cestou jsme ještě rychle zaběhly na záchod do supermarketu, kde jsme si pod sušičkou na ruce trochu osušily rukavice.

Zpáteční cesta byla "na stojáka" a kdekoli jsme se postavily, byl za malou chvíli rybníček. Zajímavé. Ještě, že prozíravá Zdeňka doma vyrobila plnou termosku svařáku, který trochu zmírnil naše mokré utrpení. Pravda ale je, že tak, jako na našem neslavném výletě, jsem se už dlouho nezasmála. A to ještě před slavným svařákem.

Pollok Country Park

Až z dalekého Manchestru se za mnou o víkendu přijela podívat Šárka, moje kamarádka a spolužačka z Brna, toho času au-pair.

Protože Glasgow není příliš krásné město určené k dlouhým procházkám mezi historickými budovami, vypravily jsme se v sobotu vlakem do nedalekého Pollokshaw West, abychom si prohlédly proslulý Pollok Country Park s ještě proslulejší sbírkou pana Burrella. No a především zde byl příslib průvodce, že v parku konečně uvidíme chlupaté skotské krávy.

Burrell Collection v areálu parku je ve své podstatě muzeum artefaktů a uměleckých předmětů snad ze všech období, na která si jen vzpomenete. Vše je navíc umístěno v překrásné budově, postavené výhradně pro Burrellovy sbírky. Skvělá byla expozice věnovaná hedvábné stezce, ale nejlepším exponátem byla podle mě egyptská schránka na mumifikovaného ibise.


Občasné sluníčko jsme si užily v parku, zejména tedy focením chlupatých krav (průvodce nelhal) a přicházejícího podzimu. Zbytek dne jsme věnovaly už jen krátké prohlídce města (hlavních tříd, které jsou všeho všudy celkem tři) a katedrály, kde nás tentokrát pustili i do spodního patra (ano, mají tu dvoupatrový kostel).

Večer jsme pak byly pozvané na svařákovou párty našich českých spolužaček z Ostravy, což bylo vcelku příjemné zakončení dlouhého sobotního dne, který se tak nějak překulil do neděle.

Fotky jsou k vidění nejen u mě, ale tentokrát i u Šárky.