Zatoužíte-li někdy po skutečně nevšedním kavárenském zážitku (a nemusíte být ani milovníci kávy), doporučuji Café Louvre na Národní třídě v Praze, kavárnu založenou před 110 lety, tehdy ještě na třídě Ferdinandově. Její zakladatel, Adolf Pelc, tehdy na pozvánkách inzeroval podnik jako "co do rozsáhlosti a moderního zařízení jediný svého druhu v Rakousko-Uhersku" a úžasné je, že nejenom rozsáhlost, ale i zařízení kavárně zůstalo až do dnešních dní. Je pravdou, že interiér i jeho vybavení museli projít řadou oprav, protože po roce 1948 byla kavárna násilně zavřena a na své znovuotevření čekala dlouhých 44 let, ale ve chvíli, kdy vystoupáte po schodech do prostoru s vysokými stropy, uchváceni zapomenete na kalendář a začnete se rozhlížet, jestli u některého ze stolků nezastihnete Karla Čapka, dokončujícího jedno ze svých zbrusu nových dramat. |
| Interiér kavárny, 1910 |
Ve své době byla kavárna místem setkání mnoha významných a vlivných osobností. Kromě Karla Čapka kavárnu navštěvovali například Franz Kafka, Albert Einstein, Vlasta Burian a povečeřel zde i T. G. Masaryk. V současnosti je kavárna vyhledávána především turisty toužícími po zážitcích. A není se čemu divit - několik desítek minut strávených ve druhém patře domu na Národní 20 na vás udělá silný dojem, který nejen uvidíte, uslyšíte, ale budete ho cítit hluboko uvnitř.
PS.: A málem bych zapomněla na návštěvníka ze všech nejslavnějšího, na Járu Cimrmana, který zde platil za největšího pijana.
PS.: A málem bych zapomněla na návštěvníka ze všech nejslavnějšího, na Járu Cimrmana, který zde platil za největšího pijana.
