Koulela se koulela

Tak to je ona...

Je velká asi jako průměrně urostlé jablko a její výroba trvala přibližně deset hodin (ve skutečnosti ale spíš dvanáct). Padl na ni celý balíček vlny, tři jehly, které se mi podařilo zlámat a pár kapek krve. Jako odměnu za vynaloženou snahu jsem obdržela od kolejí třídenní zákaz používání internetu. Inu, plstění je jako žehlení - číst se u něj nedá a hloupých seriálů je na internetu víc než dost :)

Plsť není tvůj nepřítel

Už dlouho jsem při brouzdání Flerem slintala nad plstnatými korálky a doufala, že se to třeba také někdy naučím. Když jsem potom objevila  nabídku kurzu plstění v libereckých výtvarných potřebách, neváhala jsem ani minutu. 

Malá ukázka mých výtvorů
(koule, motýl, plsťění na látku)

Kurz probíhal v malé výtvarné dílně přímo v nové prodejně v Železné ulici a byl jedním slovem senzační. Více slovy užitečný, praktický a byla jsem zkrátka nadšená. Ve třech hodinách jsme se naučili vyrábět korálky, andílky, motýly, koule a aplikovat plsť na látku, načerpali spoustu inspirace pro vlastní plstnaté počiny a ještě získali slevu na nákup - no nevyužijte to :)

Zápisník mladé bioložky

Dovoluji si vám představit zatím poslední přírůstek do mé široké bakteriální kolekce. Tentokrát je to sešit formátu A4, který jsem stvořila u příležitosti významného životního jubilea jedné nadějné biologické hlavičky z Prahy.

V podstatě se jedná o kroužkový blok s plastovými deskami, na jehož titulní stranu jsem se odhodlala v jasných barvách vypodobnit všechny bacily, které se mi od posledního virového počinu usadily* v hlavě. Výsledné dílo jsem pak ještě dovybavila pěnovou bakterií taktéž vlastní výroby a nepřekonatelnou gumou na tužky od Papelote, bez níž je přežití ve školních podmínkách téměř nemožné.

* jazykové okénko: věděli jste, že bacil může být rodu životného i neživotného?

Literární toulání po Telči

Přemýšleli jste někdy nad tím, že většina měst a míst má kromě své "dějinné" historie i historii literární? A vlastně to nemusí být ani historie, mnohdy je to třeba i neviditelná literární současnost, čím město sotva znatelně, ale přesto dýchá.

Ptám se proto, že jsem v předposledním říjnovém víkendu vyrazila spolu se svými spolužáky na třídenní akci s názvem "Literární toulky po Telči". Coby bohemisté jsme se samozřejmě zajímali o Otokara Březinu, Josefa Floriana a okrajově jsme se dotkli i českého undergroundu. Jako turisté jsme pak navštívili Telčský dům plný strašidel a zajímavostí, věž, kostel s klášterem v Nové Říši, zámecký park, parní mlýn a dokonce jsme měli zajištěnou i komentovanou prohlídku města. Poučení nám zprostředkovalo několik tematických referátů a zábavu pak orientačně-vědomostní hra uprostřed mrazivé noci.

O tom, že to byla nezapomenutelná akce se můžete již tradičně přesvědčit u mě na rajčeti a brzy také na webových stránkách, které k literárním toulkám (minulým i budoucím) pomalu vznikají.